3'18'' | 2012
Na opuštěném místě, které svou prostorovou dispozicí dokládá čilý ruch z dob minulých, se dvojice autorů pustila do své vlastní poetické interpretace. Genius loci je vyprovokoval k volné sérii obrazů, jíž propojuje postava pozemského astronauta. Symetrické scény jsou přesně světelně vypointovány a tři prostory/kapitoly jsou provázány morfujícími geometrickými tělesy: koulí a krystalickým tvarem. Zvuková stopa rytmicky a významově koresponduje s použitým nástrojem pixelace, kterou v závěru vystřídá nenásilná postprodukční manipulace.
4'12'' | 2011
Pouť budovou umělecké akademie absolvoval mladý autor bez kontaktu se zemí. Obrazně řečeno „vznášeje se". Desítky metrů zvládnul autor přelézt horolezeckým způsobem a vznikla tak specifická časoprostorová socha. Videozáznam věcně tuto animaci architektury zaznamenává. Neobvyklý tělesný kontakt přetváří obyčejné zdi a římsy v existenčně důležité útvary. Trajektorie lezení dala detailům v prostoru úplně novou hierarchii. Vznikla jakási „autorská" lezecká stezka po srázech umění a navždy pozměnila mentální i fyzický obraz instituce.
3'25'' | 2012
Skupina umělců podnikla nelegální akci, když na frekventovaném pražském obchvatu přenastavila reflektory osvětlující velkoplošnou reklamu. V exponovaném místě na Barrandovském mostě stojí stranou ruchu socha Rovnováha od Josefa Klimeše – dříve zamýšlena jako důležitá součást architektonického řešení, dnes upozaděna šumem velkoplošné komerce. Nasvícením plastiky namísto billboardu mladí autoři alespoň dočasně navrátili soše její vážnost. Tento akt je o povznesení zapomenuté hodnoty a zároveň kritikou městských zastupitelů, kteří devastaci veřejného statku tiše, nebo nahlas tolerují.
30' | 2012
Nejdelší videofilm v kolekci je zdařilou poctou skupině tureckých nadšenců, kteří se stranou mediálního ruchu zabývají sbíráním a ochranou původních lokálních rostlin a jejich semen. Turecko s mimořádnou zemědělskou tradicí je, obdobně jako celá Eurasie, vystaveno tlaku užívání šlechtěných a geneticky modifikovaných odrůd. Legislativa této země jde navíc proti vlastním „neregistrovaným" druhům – zakazuje jejich obchodování. Občanské hnutí, jehož překlad znamená „Zachraňme semena", se proto snaží o osvětu mezi farmáři a v závěru filmu chytrým krokem obejde legislativu.
10'10" | 2012
Intervence do krajiny a města mají záškodnický charakter, ale autorka svoje akce rafinovaně cílí a drží se neinvazní strategie. Například v obchodech tajně zasadí exotická semínka do květináčů bytových rostlin. Symbolicky tak promíchává místní a cizokrajnou flóru a případným majitelům květinek chystá překvapení v podobě výhonku rajského jablka nebo avokáda. Autorčiny vstupy do krajiny jsou sice neškodné, ale na druhé straně nás nutí soustředit více pozornost směrem od našeho ega k širší živé i neživé přírodě.
10'30'' | 2012
Video na pomezí literárního čtení a malby se rovněž vyjadřuje k nástrojům, jež máme k dispozici k uchopování světa. Předností práce je osobitý výtvarný rukopis, jímž jsou zachyceny lokality příběhu a exteriéry ne příliš zabydleného města. Postava tázající se zkušenějšího partnera-pilota po radách, jak si počínat, abychom v životě nezbloudili z cest, by mohla být zaměněna s učněm/učnicí kterékoliv tvůrčí oblasti nebo umění. Jak ale skutečně nakládat se slovy, aby jejich váha nebyla zbytečně poničena?
9'37'' | 2012
Další sugestivní autorská vize o stavu dnešního lidského druhu „homo mechanicus" je postavena na suverénní obrazové stylizaci. Konvenční dějová figura – jedinec manipulovaný společností – je autorkou překonána i díky navýsost původní skladbě záběrů a přemíře neobvyklých metafor. Kresba, postavy a dění ve fiktivním městě se před námi neustále mění. Tak jako had, jenž uhýbá, kličkuje a nečekaně se transformuje, nedá se ani Sličná tvář uchopit a pozdržet v paměti. Neverbální úvaha o zmaru, pokušení a pochybnostech sice neoplývá nadějí, ale koneckonců nač si falešně něco nalhávat...
Příběh o strachu a jeho personifikacích je podán úspornou a přesvědčivou kresební zkratkou. Linie filmu se poklidně vyvíjí do stále překvapivějších zvratů. Začátek příběhu nás uvede do klasického sci-fi schématu – konfliktu. Vědec a nebezpečný uzurpátor moci se stane obětí nejasného zločinu. Postupně se ale před námi rozkrývají nové, citlivě vykreslené postavy. Hlas vypravěče nás vede dál do neobvyklých mentálních světů, jež jsou zabydleny výraznými postavami. Každá z nich může mít svůj reálný předobraz, i díky tomu jsme schopni rozklíčovat jejich charaktery a ztotožnit se s nimi.
2'46'' | 2012
Video je krátkou otevřenou post-apokalyptickou básní. Hlasy přeživších mimozemšťanů se tu mísí s obrazy bájných, ve strnulých to obrazech zamrzlých pozemšťanů. Ti svou pozemskou existenci dali všanc pragmatickému rozumu, a tím promarnili nedozírné možnosti, jež jim skýtala hra, náhoda a absurdno. Na malém formátu vzniká jakýsi trailer pro film s téměř nepředstavitelným dějem a zápletkou. Patafyzika a obrazové formy, na něž v umění a v médiích nejsme zvyklí, jsou naopak autorovi vlastní. Má zvláštní cit všímat si a zaznamenávat situace s bytostně „poetickou" hodnotou.
videosmyčka 6' / 2012
Jemný humor, pregnantní výtvarná zkratka a zdánlivě triviální uchopení „těžkých" témat jsou charakteristické pro tvorbu Matěje Smetany. Autor užívá jazyka grafických manuálů, schémat, návodů a populárně naučných vizualizací ve svých úsporných komentářích o původu bytí. Trojice videí „Továrna 1–3" je jakýmsi miniaturním pojednáním o Velkém třesku. Autor motivy zpracoval lapidární formou, která ponechává divákovi naději, že přece jen je v našich silách nezměrnost vesmíru smysluplně obsáhnout.
