Trochu problematický název – Jiné vize. Co znamená „jiné"? Vůči čemu tento neurčitě manifestační přívlastek vymezovat? A jaký může mít funkční obsah pro aktuální ročník? Jiné nebo odlišné stavíme vůči obvyklému, tedy i očekávatelnému.
Podmínkou tohoto vymezení je proto zohlednění a absorpce obvyklého, odkud se odrážíme k jeho přesměrování, komentování či kritice. Dostávám se k rozměru „jinakosti", který může být nosný, a tím je sebereference. Když jsem si před výběrem finalistů Jiných vizí promýšlela rámcovou kurátorskou koncepci, napadla mě souvislost s kanonickým obrazem Reného Magritta Ceci n'est pas une pipe (Toto není dýmka). Právě proto, že se definuje negací, že upozorňuje na naše předpoklady a stereotypy vnímání a že ponouká diváka sledovat sebe sama.
Videa letošních finalistů tvoří heterogenní soubor mediálních, formálních a ideových přístupů. Jsou mezi nimi zastoupeny klasické animační postupy i digitální „kouzla", narativní i abstraktní pojetí, tradice výtvarného konceptualismu a kinematografie, stylové reminiscence a transformace klasických žánrových filmů, politicky angažované i lyricky introspektivní přístupy. V množství rozmanitých významů a kulturních odkazů můžeme ale sledovat společnou sebereferenční rovinu ve smyslu „toto není". Za „dýmku" pak můžeme dosadit obecně tradované žánrové a mediální kategorie, ale i sám film nebo pohyblivý obraz. „Dýmkou" je vlastně i sociokulturní sféra prezentace videí v rámci Jiných vizí. Převážně se jedná o díla vytvořená vizuálními umělci, kteří předpokládají spíše galerijní režim instalace než předdefinovanou architekturu a uvádění v kině. V podkroví Konviktu jsou tato videa sice představena formou výstavy, zde jsou však záměrně soustředěna do jediného dlouhometrážního pásma, které mezi nimi rozehrává specifické vazby a souvislosti. (Pořadí jejich projekcí je vedle výběru finalistů mým dalším kurátorským vstupem.) Naznačené prezentační pojetí doplňuje letošní dramaturgické novum v podobě vystoupení finalistů, kteří představí názory a vize na uvádění a distribuci svých děl. Zdaleka nejde pouze o rozšíření programové nabídky. V rámci dané dramaturgické sekce, která zahrnuje vystavení, projekci v kinosále a soutěž, získáváme nový funkční obsah spojení Jiných vizí, spočívající v bezprostřední konfrontaci kurátorských, distribučních a uměleckých strategií.
Marika Kupková